Konverze, rekonstrukce a opravy industriálních a technických památek II.

Český architekt, herec (divadlo Sklep), publicista a výtvarník, absolvent Fakulty stavební ČVUT a Akademie výtvarných umění. Založil architektonický ateliér, v němž se podílel na řadě návrhů staveb, jejich rekonstrukcí či úprav. Jeho invence se promítla do budovy knihovny v Hradci Králové (bývalá továrna Vertex), Muzea Dr. Emila Holuba v Holicích či do interiéru Paláce Akropolis v Praze (společně s F. Skálou).

Do paměti všech příznivců kvalitní architektury realizované na našem území v 19. a 20. století se nesmazatelně zapsal jako průvodce po „Šumných městech“ v dokumentárním cyklu České televize v režii Radovana Lipuse.

Přednáška bude cílit na příklady zásahů do stávajících industriálních konstrukcí, jež tvoří autentický obraz památkového urbanismu daného sídla. Odstraňovány bývají často hodnotné historické konstrukce, které jsou následně nahrazovány stavbami novými.

Český herec (divadlo Sklep), moderátor a cestovatel, ale také průvodce dokumentárními a cestopisnými pořady České televize o technických a průmyslových památkách na našem území z časů rakousko-uherské monarchie a z období první republiky.

V roce 2008 Tomáš Hanák započal v Nižboru s pracemi na záchraně a přestavbě nádražního skladu z roku 1876, vedle něhož nechal později umístit i původní historické železniční vagony. Ty se staly součástí gastronomicky ojedinělého zařízení provozovaného od r. 2013.

Provozuje vlastní rodinnou farmu zaměřenou především na pěstování ovoce a výrobu ovocných moštů. V roce 2020 zakoupil zchátralý objekt unikátní strojní cihelny, který zachránil pro další generace. Tato mimořádná památka letos v březnu obdržela titul „Památka roku 2025“ od Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Dne 20. 10. 2026 převzal majitel v pražském divadle Hybernia prestižní ocenění Národního památkového ústavu „Patrimonium pro futuro“, udělované za mimořádně zdařilou obnovu kulturní památky.

Zachráněná strojní cihelna je zřejmě posledním takovýmto dochovaným objektem průmyslového dědictví v Čechách. Soukromý investor vložil do rekonstrukce vlastní peníze, mnoho času i osobního úsilí. Podařilo se mu nejen opravit stavbu, ale rehabilitovat i její původní charakter s tradičními pracovními postupy a technologií. Jedinečnému místu tak znovu vrátil život.

Vystudoval Vysokou školu zemědělskou v Brně, fakultu lesnickou (dnes Mendelova univerzita), obor lesní inženýrství, který absolvoval v roce 1996. Památkovou péčí se profesionálně zabývá od roku 2004. V letech 2004 až 2010 vedl oddělení státní památkové péče Městského úřadu v Jičíně. Odtud přestoupil do Národního památkového ústavu, kde od roku 2013 zastává funkci ředitele územního odborného pracoviště v Josefově. Vedle činnosti v NPÚ se zabývá dílem J. B. Santiniho-Aichela a zkoumáním kulturní krajiny.

Ztratí-li historická stavba svou původní funkci, začne hledání nové funkční náplně a vyváženého vztahu mezi přínosy konverze a ztrátami na dochovaných, mnohdy původních řešeních. Stavby technické či industriální povahy svým relativně rychlým fyzickým a morálním zastaráním nabízejí znova a znova všem aktérům příležitost prokázat respekt, profesní um a nezbytnou invenci. Na příkladech z Královéhradeckého kraje si představíme, zda a jak se nám to daří.

Autorizovaný inženýr v oboru zkoušení a diagnostika staveb. Diagnostice se věnuje dlouhodobě a specializuje se na sanace betonových konstrukcí. Je držitelem autorizace Sdružení pro sanace betonových konstrukcí a členem Vědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památky (WTA CZ).

Most u Vojslavic na Humpolecku (kulturní památka) tvoří unikátní inženýrské dílo, kde jsou v rozdílných úrovních nad sebou provedeny dvě nosné konstrukce mostů z různých období. Horní stavba ze 70. let 20. století je součástí dnešní dálnice D1 a stojí na čtyřech masivních pilířích propojených s původním (spodním) mostem (1939–1950), který měl být původně součástí prvorepublikové páteřní dálnice z Čech až na Podkarpatskou Rus. Oprava celého mostu probíhala v průběhu deseti let (do roku 2024), kdy technické řešení spodního mostu výrazně ovlivňovalo požadavky památkové péče, což představovalo mimořádnou technickou výzvu a vyžádalo si inovativní a proaktivní přístup obou stran. Přednáška se zaměřuje na popis specifik přípravy a provádění stavby obou mostů, které významně ovlivnily výsledek díla. V roce 2025 tato stavba obdržela hlavní cenu NPÚ Patrimonium pro futuro.

Ing. Tomáš Vavřiník je autorizovaný inženýr v oboru zkoušení a diagnostika stavebních konstrukcí. Diagnostice se věnuje dlouhodobě a specializuje se na sanace betonových konstrukcí. Je držitelem autorizace Sdružení pro sanace betonových konstrukcí a členem Vědeckotechnické společnosti pro sanace staveb a péči o památky (WTA CZ).

Místostarosta Havlíčkova Brodu a absolvent brodské průmyslovky, který má od roku 2006 ve své gesci odbory investic a územního plánování, dopravy a životního prostředí. Za dvacet let prošlo historické centrum Havlíčkova Brodu významnou proměnou včetně přestavby hlavního i vedlejšího náměstí a byly zahájeny rozsáhlé práce na revitalizaci městského parku.

V roce 2025 požádalo město Havlíčkův Brod Správu železnic o koupi konstrukce starého nýtovaného mostu přes Sázavu, který byl součástí modernizované železniční trati Praha – Brno. Devětadvacet metrů dlouhý a sedmdesát tun vážící most byl letos komplikovaným způsobem převezen do Havlíčkova Brodu. Přednáška představí jednu z dalších variant možného využití této pozoruhodné technické památky.

Autorizovaný architekt s respektovanou erudicí a řadou oceněných staveb v mnoha městech po celé ČR. V roce 1991 založil v Brně s architektem Gustavem Křivinkou architektonickou kancelář Burian-Křivinka, která byla dvakrát nominována na evropskou architektonickou cenu Mies van der Rohe Award. S městem Havlíčkův Brod spolupracuje od roku 2005 a vypracoval zde několik projektů na celkové oživení historického jádra či revitalizaci národní kulturní památky Staré radnice.

V roce 2025 požádalo město Havlíčkův Brod Správu železnic o koupi konstrukce starého nýtovaného mostu přes Sázavu, který byl součástí modernizované železniční trati Praha – Brno. Devětadvacet metrů dlouhý a sedmdesát tun vážící most byl letos komplikovaným způsobem převezen do Havlíčkova Brodu. Přednáška představí jednu z dalších variant možného využití této pozoruhodné technické památky.

Architekt a vysokoškolský pedagog, působí na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 2002 založil a dodnes vede architektonickou kancelář TaK Architects, která se dlouhodobě věnuje kontextu současné a historické architektury. Hledání autentického architektonického výrazu a rovnováhy mezi památkovou ochranou a požadavkem na soudobou, funkční stavbu prezentuje nejen ve vlastní tvorbě, ale i na profilových výstavách, přednáškách a v publikacích.

Metody práce na obnově, konverzích i dostavbách historických objektů pocházejících z první i druhé poloviny minulého století budou v přednášce uvedeny na příkladech vlastních projektů v Praze a okolí. Téma obnovy a konverze historické architektury je živé, aktuální a mimořádně zajímavé. A především, není v žádném případě uzavřené. Jeho kapitoly píšeme stále dál.