„Nové trendy a technologie v památkovém prostoru“
Soudobé moderní technologie jsou aktuálním společenským tématem zasahující i do oblasti památkové péče. Proto se jim bude věnovat letošní tradiční havlíčkobrodská konference “Památkář, projektant a investor ve vzájemném dialogu“. Přednášky budou zaměřeny na problematiku instalací nových technologií, výrobků a stavebních vstupů do historických objektů, resp. do památkových území v našich sídlech. Principy uplatňování moderních technologických procesů a příslušných výrobků v památkách, či v centrech měst a vesnic budou prezentovat erudovaní odborníci. Představí a okomentují na konkrétních příkladech i v obecné rovině, vlastní úhly pohledů na problematiku soudobých technologických trendů v širším kontextu, a to s jejich plusy i mínusy.
Konference bude pořádána pod záštitou Ministerstva kultury ČR a Národního památkového ústavu.
Garantem akce je Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT).
Program konference
Místo konání: Havlíčkův Brod, Krajská knihovna Vysočiny, přednáškový sál, Žižkova 4344
9.00 - 9.30 PREZENCE
9.30 - 9.30 ZAHÁJENÍ - Mgr. Jiří Vajčner - MK, ředitel odboru památkové péče
10.00 - 10.30 MgA. Veronika Rút Fullerová – designérka
Města pro šest smyslů – přednáška o možnostech kultivace a proměně českých měst a také o vlastní praxi při vyjednávání na radnicích o kultivaci veřejného prostoru
10.30 - 11.00 Ing.arch. Ondřej Šefců – památkář a památkář
Vliv nových technologií na historické objekty. Pokrok ve vědě a technice nelze zastavit, ale je správné sledovat vliv nových technologií na prostředí kolem nás a soudně uvažovat
11.00 - 11.30 RNDr. Antonín Fejfar, CSc. – fyzik, fyzikální ústav AV ČR
Začátky doby sluneční. Ve výzkumu, který dospěl k dnešním vysoce účinným slunečním článkům, lze vysledovat příběh, který obsahuje překvapivé inspirace i dramatické zvraty…
11.30 - 12.00 moderovaná beseda
12.00 - 13.00 polední přestávka
13.00 - 13.30 Ing.arch. Vratislav Zíka – architekt, pedagog FA VÚT Brno
Město – životní prostředí člověka a jeho utváření
Vliv nových technologií na historické objekty. Pokrok ve vědě a technice nelze zastavit, ale je správné sledovat vliv nových technologií na prostředí kolem nás a soudně uvažovat
13.30 - 14.00 Hynek Medřický
renomovaný expert v oblasti vlivu umělého světla na lidský organismus a životní prostředí
Začátky doby sluneční. Ve výzkumu, který dospěl k dnešním vysoce účinným slunečním článkům, lze vysledovat příběh, který obsahuje překvapivé inspirace i dramatické zvraty…
14.00 - 14.30 Mgr.Dan Merta – zabývá se uměním, architekturou, estetikou
Estetika udržitelné architektury v historickém prostředí. Architektura velmi často vstupuje i do historického prostředí, vždy je to však otázka míry a měřítka i citlivého dialogu s původní materií.
14.30 - 15.00 moderovaná beseda
15.00 - 15.30 Závěr
Anotace přednášek
Ministerstvo kultury České republiky, ředitel odboru památkové péče.
český fyzik působící ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR, vědec zabývající se využíváním sluneční energie a nanotechnologiemi, odborník se specializací na fyziku tenkých vrstev nanostrukturovaných polovodičů pro aplikaci ve slunečních panelech a ve fotonice, člen Vědecké rady AV ČR a člen Komise pro energetiku AV ČR
uznávaný expert dlouhodobě se zabývající problémem vlivu umělého světla na zdraví lidí, vynálezce biodynamické žárovky „Vitae“
Přednáška: Vliv světla na lidský organismus a životní prostředí - Všechny živé organismy se v průběhu evoluce přizpůsobily střídání denního světla a tmy. Část z 24 hodin vždy věnují aktivitě (pohyb, získávání živin a zdrojů, obrana atd) a část imunitním pochodům a regeneraci. Lidé jako denní tvorové reagují na denní světlo vylučováním hormonů a neurotransmiterů, které nám umožňují docílit plné bdělosti a soustředění a maximalizovat kognitivní výkon mozku. Pro kvalitní průběh noční regenerace naopak potřebujeme večery ve světle podobném světlu ohně a noci v naprosté tmě. Dnes je obtížné tento tzv. cirkadiánní rytmus střídání aktivity a regenerace si udržet, protože mnohé umělé zdroje světla nás přes den stimulují málo, a naopak večer a v noci příliš. Je proto dobré vědět, jaké světlo člověku v dané době pomáhá a jaké naopak škodí. Totéž platí pro životní prostředí, které se ale instalovanému veřejnému osvětlení nemá jak bránit. Biodiverzita již teď strmě klesá dolu, musíme něco změnit.
významný český památkář, který v minulosti vykonával odborný dohled nad obnovami mnoha hodnotných památek (Karlův most, budova Senátu i Sněmovny Parlamentu ČR, Klementinum, hrad Křivoklát a další), aktivní publicista, místopředseda Společnosti pro technologie ochrany památek
Přednáška: VLIV NOVÝCH TECHNOLOGIÍ NA HISTORICKÉ OBJEKTY 20. století bylo stoletím vědy a techniky, pokrok v mnoha oblastech života byl zcela zásadní. Život v 19.století bychom si dnes mnohdy těžko dokázali vůbec představit (doprava, svícení, pohon strojů, komunikace atd.). Pokrok ve vědě a v technice nelze zastavit, ale je správné sledovat vliv nových technologií na prostředí kolem nás, soudně pak uvažovat a přemýšlet o dopadech či souvislostech v širším kontextu, případně se učit z chyb. Nemusí zcela automaticky platit, že vše nové je lepší, resp. nové může být lepší , ale i v něčem horší a v některých aspektech může dokonce jít i o krok zpět, příkladů je bezpočet. Přednáška se zamýšlí nad tím, jak se stavět k moderním technologickým produktům, jak přijímat novinky, vyhodnocovat je, případně jak se poučit z kroků chybných.odborník na dějiny umění, architekturu a estetiku, publicista (Veřejný prostor CZ/ Krajina města, Z galerie ven!, Estetika udržitelné architektury, Současný český industriál, ), kurátor mnoha výstav zaměřených na architekturu a stavitelství, dlouholetý ředitel Galerie Jaroslava Fragnera v Praze, zakladatel a ředitel Landscape festivalu
Přednáška: ESTETIKA UDRŽITELNÉ ARCHITEKTURA V HISTORICKÉM PROSTŘEDÍ Současná architektura velmi často vstupuje i do historického prostředí. Vždy je to otázka míry a měřítka i citlivého dialogu s původní materií. Nové technologie jsou součástí aktuálních stavebních procesů a je otázkou, jaký prostor dostanou v budoucnosti. Avšak v rámci řešení klimatických změn, které radikálně proměňují i klima historických sídel, a závazkům o snížení uhlíkové stopy, se mění komplexnost nazírání na aktuální architektonické procesy (funkčnost, technologická náročnost), tak i pohled na estetiku udržitelnosti. Jedná se již o komplexní metodiku, která se nemůže pouze zaměřit na snižování energií, ale musí hledat mezioborový dialog mezi minulostí a budoucností, tak aby naše obce a města nabízeli co nejkvalitnější prostor pro život.přední česká designérka zabývající se dlouhodobě veřejným prostorem a vlivem jeho kvality na život města.
Technické informace
Parkovat je možné přímo u budovy Krajské knihovny, Žižkova 4344, 580 01 Havlíčkův Brod
